Brzda
"Když neumíš zabrzdit, nerozjížděj se."
565x425
"Zevrubný" popis provedení pedálů zadní brzdy u ČZ 175/356
K sepsání tohoto krátkého a pro někoho možná i užitečného článku mě přivedlo mé umění, sehnat na motorku nepasující věc. Sice se řídím oním řezacím a měřícím příslovím, ale ono se těžko měří a o to lehčeji řeže, když je člověk 115km od motorky a na aukru je prostě něco, co prostě potřebuju a prostě to musím mít hned, prostě..
Na moji obhajobu, většinou to jsou takové záludnosti, kterým nedokážu předejít, a to ani s pomocí stránek jawarmaniaka.. Proto se vynasnažím, popsat a fotografiemi doložit, jak je to s pákou zadní brzdy na čz 175/356. Výhledově možná přibude další popisek či rada k jinému tématu, zkrátka abyste to neposrali jako já.. pokud ovšem budete mít to štěstí a vygooglíte tento výkřik do tajemna internetu, nebo to jednoduše budete, na rozdíl ode mě, vědět i bez něj..
Než začnu, tak potenciálního čtenáře korozním, že letopočty střílím od boku. A zaměřuji se pouze na pedály, které se mi dostaly do ruky.
Brzdový pedál prvního provedení cca 1955
Tento pedál jsem v ruce neměl, tak se omezím na pouhé papouškování výše zmíněného maniaka. Měl by mít čtverečkové vzorkování a záchyt „bowdenu“ uzpůsobený táhlu (nikoli bowdenu), záchytu rovněž chybí druhá strana ramene, které je u novějších typů aby umožnilo spínání zadního brzdového světla.
Brzdový pedál druhého mezi-typového provedení 1955-1956
Druhé provedení poznáte na první pohled podle uzpůsobení reakce brzdy na horní vedení bowdenu zadní brzdy. Záchyt pro bowden má již dvě ramena svírající mezi sebou tupý vnitřní úhel a je spojen tvarovým spojem s čepem. Čep má kvůli tomu vyfrézované dvě plošky.
Brzdový pedál třetího – mezi-mezi-typového provedení 1956-1957
Zjednodušování a inovace, ano i dříve se tak stávalo, není to doménou jen dneška. A proč ne, když je to účelné. A tak se stalo, že někdy v roce 1956 došlo k přesunutí vedení bowdenu zadní brzdy pod motor, ve výrobě ubylo nehospodárné ruční navařování zachycení horního vedení bowdenu, zjednodušila se výroba záchytu, takže už je jen z jednoho plechového výstřižku s úhlem ramen takřka 180 stupňů a co je hlavní, přišla šikovná inovace pro koncového uživatele – jemné drážkování (tisícihran). Vnější drážkování čepu a vnitřní drážkování záchytu bowdenu umožňuje libovolné přestavování pro optimální chod brzdového pedálu/zadního brzdového světla. Tímto bych chtěl vyvrátit dogma, že ne každý pedál s tisícihranem má jemné vzorkování. Jak jsem již napsal – zjednodušovalo se a inovovalo postupně a hold byly ještě zásoby plechu s hrubším vzorkováním a tak se v roce 56 možná začátkem 57 ještě použil, a nebo to zkrátka sinusovalo mezi těmito dvěma variantami podle toho co přišlo.. kdo ví.
Brzdový pedál čtvrtého provedení 1958-1960
Je už (snad) poslední inovací pedálu. Má husté vzorkování a spojení páka / záchyt pomocí tisícihranu. Je zde však jeden zásadní rozdíl, ačkoli u předchozích verzí (1,2,3) byl čep navařován z vnější strany páky elegentaním svarem, do kterého se vyvrtala díra a vyřezal závit pro mazničku, u čtvrté generace se čep navařuje z vnitřní strany, čímž dojde ke zkrácení jeho délky a nutně i ke zkrácení délky „trubičky“ pro čep v reakci brzdového pedálu. Takovou reakci jsem v ruce bohužel.
Doslov
Upozornění na tuto skutečnost jsem na internetu nikde nenašel, a proto jsem se rozhodl sepsat tento krátký článek, který prosím berte s rezervou. Rozhodně rádoby „fakta“ v něm uvedené nikomu nenutím. Věřím však, že může posloužit dobré věci, až někdy budete shánět brzdový pedál.
https://vitrinapress.ru/
(Josephsiz, 27. 1. 2024 11:55)